en-Zámek Zruč nad Sázavou - 10 km, vlak a pěšky

28/04/2020

Zámek z 15. stol. stojí na návrší nad městem. Je to trojkřídlá dvoupatrová budova s třípatrovou věží v jihovýchodním nároží. Do nádvoří se otvírá několika zasklenými arkádami. Zámek je obklopen parkem, v němž jsou zachovány zbytky pseudogoticky upravených hradeb a bašt.

Zruč nad Sázavou se prvně připomíná r. 1335, kdy náležela Heřmanovi ze Zruče. V r. 1355 ji držel Petr z Orlíka a v r. 1364 Ješek z Kolovrat. Kolovratům náležela Zruč až do r. 1433. Za Kolovratů, ve 14. stol. nebo počátkem 15.stol. byl vystavěn gotický hrad.

V roce 1781 zámek vyhořel. 

Od r. 1433 je znám jeho majitel Milota z Chřenovic, spřízněný s Kolovraty. Jeho potomci užívali jméno Zručtí z Chřenovic. Zdeněk Zručský z Chřenovic již r. 1547 prodal hrad Jindřichovi Střelovi z Rokyc a ten r. 548 Janovi Černickému z Kácova. Prodal ho však již r. 1553 Jiřímu Kalenicovi z Kalenic. Za Kaleniců v druhé pol. 16. stol. byl přestavěn původní hrad v renesanční zámek.Tomuto rodu náleželo zručské panství až do r. 1623, kdy bylo Albrechtovi Kalenicovi z Kalenic pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno.

Zkonfiskované panství koupil Arnold Perglar z Losentic. V roce 1642 je dcera Arnolda Perglara z Losentic, Bohumila Alžběta, prodala Markétě Mecerodové a ta ho roku 1657 postoupila Kryštofovi Hložkovi ze Žampachu. Majitelé Zruče se pak rychle střídali.

V roce 1885 koupil zámek zbohatlý podnikatel železničních staveb Jan Schebek. 

V roce 1781 zámek vyhořel. Protože i po tomto roce se majitelé zámku rychle střídali, byla provedena jen nejnutnější oprava, aby budova zcela nezpustla. Teprve v letech 1872 - 1878 za Jana Skrejšovského byla provedena rozsáhlá oprava a přestavba zámku.

V r. 1885 koupil zámek zbohatlý podnikatel železničních staveb Jan Schebek. Jeho syn, Adolf Schebek dal v r. 1891 - 1892 zámek přestavět v pseudogotickém slohu. Byla zbořena část hradeb a bašt dosud zachovalých na východní straně a v těch místech byla postavena nová pseudogotická vstupní brána do zámeckého areálu. Bašty a části hradeb, které byly ponechány, byly pseudogoticky upraveny a upraveny jako altány a zahradní terasy. Pseudogoticky upraveno bylo i torzo velké věže v severovýchodním rohu hradeb. Výrazně se změnil vnější vzhled zámku.

V roce 1948 přešel zámek do správy Městského národního výboru a byly zde umístěny jeho kanceláře. 

Byly odstraněny starší fasády a budova upravena tak, aby měla vzhled stavby z lomového kamene. Zámek byl nově zastřešen vysokou valbovou střechou. Celá stavba byla ozdobena několika gotickými štíty, věžičkami a vikýři.

V majetku Schebků zůstal zámek až do r. 1948, kdy přešel do správy Městského národního výboru a byly zde umístěny jeho kanceláře. V 90. letech 20.st. byl zámek Schebkům v restitucích vrácen. V části zámku jsou i nadále kanceláře radnice a část zámku je přístupná veřejnosti.

Zámek stojí na návrší nad městem. Je to trojkřídlá dvoupatrová budova s třípatrovou věží v jihovýchodním nároží. Do nádvoří se otvírá několika zasklenými arkádami. Zámek je obklopen parkem, v němž jsou zachovány zbytky pseudogoticky upravených hradeb a bašt. Za zámkem se nachází zbytek bašty a v severozápadní části parku zbytek hranolové věže z původního hradu.